Karlovarský kraj hledá náhradní rodiče pro děti

Saša Rašilov v roli starostlivého tatínka neodolatelně „kouzlí“ s nasliněným kapesníkem ve spotu kampaně Hledáme rodiče. Video, které prostě musíte vidět!

Karlovarský kraj hledá náhradní rodiče pro děti

David Švehlík a souboj o „poděděný“ svetr v hlavních rolích spotu kampaně Hledáme rodiče. Jak tenhle boj dopadne? Podívejte se!

Karlovarský kraj hledá náhradní rodiče pro děti

Ondřej Vetchý a vzpomínka na „trapné“ chvíle, které v pubertě s rodiči zažil snad každý z nás. Připomeňte si je ve spotu kampaně Hledáme rodiče!

Není mi lhostejný osud opuštěných dětí, dětí v dětských domovech... Josef Váňa

V České republice je více než 4 700 dlouhodobých pěstounů a téměř 900 pěstounů na přechodnou dobu. Ti všichni otevřeli své domovy a svá srdce dětem, které z různých důvodů nemohou být u vlastních rodičů či příbuzných. Poskytují jim bezpečné a láskyplné prostředí důležité pro jejich zdravý vývoj. Ministerstvo práce a sociálních věcí si uvědomuje nedocenitelnou hodnotu pěstounské péče, a proto jako poděkování všem pěstounům pořádá v neděli 16. června od 10 do 18 hodin veřejnou akci Buď IN pěstoun na Střeleckém ostrově v Praze. Celou tiskovou zprávu najdete na této stránce.

Pěstounští rodiče se dokáží skvěle postarat i o děti se zdravotním znevýhodněním. I pro tyto dětí je důležité znát své kořeny a zůstat v kontaktu s původní rodinou. S přijetím dítěte do pěstounské péče přijímáte jeho rodinu, jeho historii. Děti, které nemají o své původní rodině mnoho informací, nemohou dobře přijmout ani samy sebe. Proto paní Olga, která má v pěstounské péči sedmiletého Tadeáše pečlivě sbírá informace o jeho původní rodině. Díky tomu ví, že má Tadeáš tři bratry a všichni vyrůstají v náhradních rodinách. I když je to náročné, Olga se stále snaží, aby Tadeáš zůstal se svou původní rodinou v kontaktu. Celý příspěvek najdete na této stránce.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci evropského projektu spustilo webové stránka budinpestoun.cz. Na tomto webu najdou zájemci o pěstounskou péči zajímavé informace jednak k procesu, jak se stát pěstounem, ale také příběhy pěstounských rodin nebo mýty, které panují kolem tohoto druhu náhradní rodinné péče.

„Máme čtyři děti, a protože je můj muž ajťák, říká, že máme ,dvě z vlastních zdrojů a dvě outsourcované’,” směje se psycholožka Martina Vančáková. Spolu s manželem se před více jak 10 lety rozhodli stát pěstouny. Do jejich rodiny tak přišli romští sourozenci. V té době už měli biologického syna a Martina přiznává, že počátky nebyly snadné. „Pořád dokola jsme řešili ty samé situace, které byly pro děti vyloženě nebezpečné. Jako že po ulici chodíme za ruku nebo že se leze na strom jen tam, odkud pak dokážu slézt. Současně si nesly z raného dětství přesvědčení, že si musí všechno udělat po svém, protože se na dospělé nemohou spolehnout,” popisuje. „Pak to ale zase začalo být těžké, když přišla puberta. Začaly se otevírat ty rané věci, přicházela otázka identity. Objevují se otázky, proč nemohou být se svými biologickými rodiči. Umocňuje se to tím, že zažívají i rasismus, hlavně starší syn, který je tmavší. Musel i kvůli šikaně změnit školu,” říká. A s rasismem se potýká dodnes. Podle Martiny je důležité, aby rodiče s dětmi jejich identitu odmalička řešili a nepotlačovali ji. Jinak se problémy umocní. I proto Martina založila projekt Naše romské dítě, který se snaží pomoci rodičům, kteří si vzali do pěstounské péče nebo adoptovali romské dítě. Celý článek najdete na táto stránce.