Paní Heřmánková chodila vždy pomáhat jako dobrovolnice do kojeneckého ústavu, práce dobrovolníka ji však zcela nenaplňovala a tak se přihlásila jako pěstounka na přechodnou dobu.
V pěstounské péči na přechodnou dobu paní Heřmánková pečovala postupně celkem o 6 dětí. Od roku 2018 se pak stala dlouhodobou pěstounkou.
V současné době se stará o 2 sourozence, holčičku 7 let a chlapečka 6 let, o které jejich biologická rodina nemohla pečovat. Každý, kdo se rozhodne stát pěstounem, musí projít procesem hodnocení, který mimo jiné zahrnuje různá speciální školení. Když jsme se paní Heřmánkové ptali, jak náročný tento proces byl a co bylo pro ni nejdůležitější, odpověděla: „Náročné to sice bylo, ale toužila jsem mít ve své péči děti, tak jsem nekoukala na překážky a šla jsem si za svým cílem. A hlavně jsem se moc těšila, až školení dokončím a budu mít děti doma!“
„Musím říci, že to bylo nejkrásnější období, jak pro děti, tak pro mě. Děti byly šťastné, že jsou pryč z dětského domova a já že je mám konečně doma. Moje představy a požadavky o dítěti, které mi bude svěřené do pěstounské péče, se od reality vůbec nelišily, chtěla jsem vysněné sourozence chlapečka a holčičku, a to se mi také splnilo." Také moje biologická dcera se k mému rozhodnutí vzít si do pěstounské péče sourozence postavila kladně a to bylo pro mne hodně důležité.
S paní Heřmánkovou jsme také probírali současnou situaci spojenou s pandemií onemocnění koranavirem Covid 19, podle ní se situace v rodině nijak výrazně neprojevila, všichni jsou šťastní, že jsou zdraví a mají jeden druhého. „Co se týká školy, pro prvňačku, je těžké, že tam nemůže chodit, vídat se se spolužáky a paní učitelkou, kterou má moc ráda. Nemůže také navštěvovat své koníčky, protože je vše zavřené. A pro předškoláka, je těžší, že se nevídá s kamarády. Pro mě je nejtěžší on line škola.“
Jak by podle Vás měl vypadat správný pěstoun, jaké by měl mít vlastnosti?
Pěstoun by měl být hlavně psychicky vyzrálý člověk, měl by být pravdomluvný, dodržovat slovo, když něco slíbí. Měl by umět pochválit, dítě pomazlit, projevit mu velkou lásku, ale měl by i dodržovat pravidla.
Co byste chtěla vzkázat těm, kteří o pěstounské péči uvažují?
Doporučuji těm, kteří se rozhodnou pro pěstounskou péči, ať nekoukají na překážky, ale myslí na to, že pomůžou nějakému malému tvorečkovi žít v milující rodině a nikoliv v ústavní péči.