VIDEO S PĚSTOUNKOU - PANÍ JEDLIČKOVOU

Paní Jedličková je dlouhodobá pěstounka. Vypráví, jak děti postupně zapadly do nové rodiny a jak důležité je udržovat kontakt s jejich biologickými rodiči. Důraz klade na rozdíly mezi pěstounstvím a výchovou vlastních dětí a na to, jak láska a bezpečí formují dětskou duši.

VIDEO S PĚSTOUNKOU - PANÍ LAMPEROVOU

Paní Lamperová je dlouhodobá pěstounka. Povídá o finanční podpoře od státu, spolupráci s organizací, která jí pomáhá, a o tom, jak si tráví čas na odpočinek. Také sdílí, jak probíhá její vzdělávání a co by se dalo zlepšit. Na závěr má povzbudivá slova pro všechny, kteří o pěstounství uvažují.

VIDEO S PĚSTOUNKOU - PANÍ MATOUŠKOVÁ

Paní Matoušková je dlouhodobá pěstounka. Sdílí, co ji k této myšlence přivedlo, proč si vybrala právě pěstounství a jak dlouho tato myšlenka zrála. Popisuje své zkušenosti s přípravou a posuzováním, zmiňuje nejtěžší chvíle, ale také ty nejlepší momenty, které jí pěstounství přineslo.

Radiospot

Poslanci podpořili, že umisťování dětí do kojeneckých ústavů má skončit do konce roku 2024. Podpořilo to 99 ze 113 přítomných poslanců. Návrh nyní dostane k posouzení Senát. „Nastal čas na to, aby Česká republika neumisťovala dětí do tří let do ústavních zařízení,“ řekla před hlasováním poslankyně ANO Helena Válková. Celý příspěvek si můžete přečíst zde.

Zpravodajský server Romea.cz informuje ve svém článku o kampani Karlovarského kraje a představuje pěstounku z Karlovarského kraje, paní Annu Heřmánkovou, která začínala jako přechodná pěstounka již roku 2013 a postupně pečovala o 6 dětí. A před dvěma a půl rokem si osvojila romské sourozence, sedmiletou Klaudinku a šestiletého Ládíka. Příspěvek také přináší aktuální čísla o stavu náhradní rodinné péče v kraji. „Náhradní péči nyní v Karlovarském kraji potřebuje zhruba 180 dětí, když zohledníme sourozenecké skupiny, potřebujeme zhruba 100 pěstounů“ říká Miluše Merklová, vedoucí Oddělení sociálně právní ochrany dětí Krajského úřadu Karlovarského kraje. Miluše Merklová přitom popírá, že by hlavním motivem pěstounů mohla být finanční odměna za pěstounství. „Pěstounská péče je velmi náročná časově i psychicky, pěstouni musí splňovat určitá kritéria a po převzetí dětí mají mnoho povinností. Tuto službu nemohou poskytovat zdarma,“ říká. Celý článek si můžete přečíst zde.

Sněmovna před volbami dohání resty, na hlasování o rušení kojeneckých ústavů ale nejspíš nedojde. V novém volebním období se tak bude muset začít od nuly. Tak blízko k zrušení kojeneckých ústavů, za které Česko již několik let schytává mezinárodní kritiku, ještě nebylo. Souhlasí ministr zdravotnictví, souhlasí premiér, chybí už jen souhlas Parlamentu a prezidenta. Celý článek najdete na této stránce.

Výzkumná organizace Sociofactor a Centrum psychologické pomoci v Ostravě realizovaly výzkum příbuzenské pěstounské péče, jehož cílem bylo zjistit potřeby pěstounů. Výzkum byl realizován v Moravskoslezském kraji a zúčastnilo se ho 169 rodin. Vzhledem k tomu, že více jak 60 % příbuzenských pěstounů je ve věku 50 a více let, je jeden z hlavních problémů, s nimiž se příbuzenští pěstouni složitě vypořádávají, velký věkový rozdíl mezi nimi a svěřenými dětmi. Zvláště v období puberty si často neví rady s výchovou: školní prospěch dítěte a výchovné problémy uvádějí jako dva ze tří hlavních problémů. O to důležitější je specifická pomoc doprovázejících organizací.

Další informace z výzkumu najdete na této stránce

Organizace NATAMA pořádá výzkum zabývající se sociálním vývojem. Výzkum se zaměřuje na dopad zkušenosti chybějícího primárního pečovatele v kojeneckém období na sociální vývoj dětí. NATAMA se obrací na cílové skupiny s žádostí o zapojení se do tohoto výzkumu.  Účastníky studie budou děti ve věku 6–8 let, které prožily prvních 6–12 měsíců života v péči residenčního zařízení (kojenecký ústav nebo dětské centrum apod.) nebo v pěstounské péči na přechodnou dobu (PPPD) a poté, v době mezi 6. a 12. měsícem života, byly osvojeny.

Kontrolní skupinu tvoří děti ve věku 6–8 let, které od narození vyrůstají stabilně ve své biologické rodině nebo se svojí biologickou matkou.

Výzkum se stává z dotazníkového šetření, které proběhne s matkou dítěte, jednoho testu dítěte a ze 4 neinvazivních experimentů, kterých se zúčastní dítě a dítě s matkou v naší laboratoři. Účast ve studii nepředstavuje pro dítě a matku žádné riziko. Účastníci, pokud budou mít zájem, obdrží shrnutí výsledků dotazníkového šetření o sociálním fungování dítěte. Veškerá data získaná v této studii jsou přísně anonymní.

Pokud máte dotazy k této studii obracejte se na kontakty: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. a tel: 608 118 100. Účast ve výzkumu je honorována celkovou částkou 1000 Kč.
Studie byla schválena Etickou komisí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Na Bojišti 1, 128 08 Praha.